Výtvarné centrum Sněženka

Program centra

Sněženka

Evropské výtvarné centrum pro postižené děti ve Smržovce

Tvořivost člověka sídlí v hloubi jeho existence bez ohledu na překážky, které mu k vlastnímu překonávání předkládá. Síla života je pravou příčinou jeho zachování.
Prim. MUDr. Jiří Jedlička, předseda Čestné rady České lékařské komory a prasynovec zakladatele Jedličkova ústavu
Snad každý člověk se snaží hledat smysl života a sní, že něco velkého dokáže. Někdo svého snu dosáhne plně, jiný ne. Všichni však nemají možnost svůj život ovlivnit vlastními silami, i kdyby chtěli sebevíc. To bývá i případ postižených dětí.

Život postižených dětí bude vždy provázen různými omezeními, nikdy nebudou moci svých cílů dosáhnout bez vnější pomoci. Nemají pokaždé možnost zabývat se činností, která by je zcela uspokojovala a o kterou by veřejnost projevovala výraznější zájem. Přitom je pro jejich vývoj důležité, aby dosahovaly hmatatelných výsledků, které by se objevovaly na výstavách, ve sdělovacích prostředcích, v tvorbě kalendářů a jinde. Kdo z nich pozná v dětství smysluplnou práci, úspěch, uznání a dobrý pocit z vykonaného díla, bude k obdobným prožitkům směřovat vlastním přičiněním i později a postaví se aktivně k životu, což je nezbytným předpokladem pro pozdější samostatnost.

Pro takové děti nemá naše společnost vždy pochopení, nerozumí plně obtížnosti jejich života a nemá je obvykle za rovnocenné partnery. Mnozí přispějí těmto dětem jen tehdy, když se to společensky hodí a sluší, nebo se tím vykupují sami před sebou. Ve skutečnosti však nechtějí být osudem postižených obtěžováni.

Tato problematika není v České republice obecně známa a někteří lidé k ní zaujímají vyhýbavý postoj. Je to logický výsledek vývoje v minulé době, kdy v naší republice byly tyto děti odsouvány do ústraní.


Abychom pomohli postiženým dětem získat sebedůvěru, přičinili jsme se o vznik Evropského výtvarného centra ve Smržovce v Jizerských horách.

Pomáháme jim tady nalézt prostřednictvím výtvarné činnosti nový životní rozměr, pozitivní vztah k životu a vnitřní uspokojení. Chceme, aby pochopily, že pro ně je důležitá především vlastní iniciativa, která jediná jim umožní vstoupit do samostatného života a do společnosti.

V Centru se setkávají děti postižené se zdravými. Získávají tu pod vedením výtvarníků zkušenosti v samostatné tvorbě (malování, grafika, keramika, fotografování atd). Je velmi výhodné, že Centrum se nachází v krásné přírodě, je tu příjemná bezstarostná atmosféra, denní rytmus činnosti je mnohotvárný a přizpůsobený požadavkům a potřebám dětí. To vše přispívá k duševnímu uvolnění, podporuje vnímavost, motivuje k tvorbě a zvyšuje úroveň výsledků práce. Jsou zde tedy větší možnosti než doma nebo v ústavu, kde vznikají jejich výtvory v kratším časovém úseku a bývají proto méně propracované.

Postižené děti představujeme jako osobnosti, které sice potřebují naši pomoc ve vlastním konání a růstu, nestojí však o falešný soucit a gesta, politování a nepřiměřený ohled, nechtějí žít jako ve zlaté kleci. Nepřejí si být vyřazeny z mnoha oblastí života, které jsou pro nás ostatní naprosto samozřejmé. Tak samozřejmé, že si ani neuvědomujeme jejich význam, krásu, důležitost. Jde o možnost navštěvovat kulturní pořady, pěstovat záliby, cestovat, věnovat se sportu, vést později i rodinný život. Usilujeme tedy, aby se propojil náš svět s jejich světem a aby se zmírnily bariéry, které je obklopují.


Tvorbu dětí ukazujeme v kalendářích, na výstavách, pohlednicích, telefonních kartách apod. Je to důležité, jejich práce pak má dlouhodobý smysl. Vidí-li děti své výtvory takto prezentované, získávají pozitivní pocit, chuť tvořit a bojovat za sebe. Poznají, že iniciativa má význam. Právě toto poznání je důležitým okamžikem pro jejich budoucnost a pro možnost pozdějšího osamostatnění. Iniciativní postižení se spíše uplatní na napjatém pracovním trhu, a co je také významné, nezatíží příliš sociální síť státního rozpočtu.

I kdyby postiženým zdravotní omezení bránilo v zaměstnání, iniciativa je přiměje pěstovat alespoň záliby, hledat přátele, aktivně se zapojit do života, zajímat se o dění kolem sebe, účastnit se komunitní činnosti apod. To vše přispěje ke zvýšení kvality jejich života a bude se též rozvíjet i jejich lidský potenciál. Samozřejmě se tím zabrání jejich sociálnímu vyloučení, ke kterému mnohdy dochází.


Dosaženými výsledky výtvarné činnosti také přibližujeme veřejnosti nenásilnou formou nelehký život postižených dětí. Konečné řešení problematiky spočívá především ve vstřícném postoji veřejnosti. Budeme-li se častěji setkávat s tvorbou postižených dětí a jejich názory, podvědomě si začneme více uvědomovat jejich existenci mezi námi. Časem se tak prolomí i psychologická bariéra, skrytá v našich duších.

Mnoho lidí je přesvědčeno, že problém postižených je pouze ve finanční stránce. Ale to je jen část pravdy. Možnost dosáhnout postavení, zapojit se do společnosti a pocit vnitřního naplnění jsou také nezastupitelné.

Při prezentaci tvorby dětí spolupracujeme se sdělovacími prostředky. Jsme přesvědčeni, že kdo se seznámí s problematikou postižených, nejen že jim zpětně pomůže, ale zároveň se vnitřně obohatí a bude vnímavější i k dalším problémům.


Výtvarné centrum Sněženka je ve Smržovce v Jizerských horách. Budova byla dříve mateřskou školou, je v klidném prostředí, k objektu patří velká zahrada a část přilehlého lesa. V dosahu je lyžařské středisko na Špičáku u Tanvaldu, přehrada Mšeno v Jablonci, krytý plavecký bazén, ZOO v Liberci, rozhledna na Černé studnici, turistické a cyklistické trasy po hřebenech Jizerských hor. Nedaleko budovy je lyžařský vlek a panoramatický výhled na Jizerské hory a Krkonoše. Je tu také zastávka autobusu a vlaku.

Objekt má dvě budovy. První je třípodlažní, v přízemí s víceúčelovým společenským sálem, výstavní síní a jídelnou. V prvním patře jsou dvou a třílůžkové pokoje pro ubytování účastníků pobytů a bezbariérové sociální zařízení. V podkroví vzniká výtvarný ateliér s fotoateliérem, který bude sloužit také jako neformální výstavní síň. Druhá budova je dvoupodlažní, je zde keramická dílna s keramickou pecí, další dílny a technické zázemí.

Děti sem přijíždějí na vícedenní pobyty s výtvarným zaměřením. Talentované se později zúčastňují dalších pobytů a s výtvarnými technikami se seznamují do větší hloubky. Pobyty jsou doprovázeny kulturním programem, promítáním diapozitivů, koncerty a jinými akcemi, což motivuje děti k výtvarné činnosti na určité téma.

Setkávají se zde také rodiče a vychovatelé postižených dětí, vyměňují si zkušenosti a zjišťují, jaké předpoklady mají jejich děti pro výtvarnou činnost. Mnozí jsou překvapeni, co všechno svěřenci dokáží. Dostávají tu základní informace o různých výtvarných technikách, seznamují se, jak snížená pohyblivost rukou a prstů dětí omezuje možnosti tvorby. Najde se tu často talent, který je někdy tak mimořádný, že převyšuje výrazně schopnosti vrstevníků z řad zdravé populace.

Výtvarné centrum je koncipováno jako otevřené. Přijíždějí sem i děti mentálně postižené, děti z rizikových skupin (dětské domovy apod.) i děti zdravé. Centrum není pevnost uzavřená sama do sebe, spolupracuje s dalšími subjekty. Na provozu budou spolupracovat i sami postižení. Zařízení bude otevřené těm, kdo potřebují krátkodobé přechodné útočiště v případě osobních potíží a budou ochotni se zapojit do programu.


První etapu provozu Centra zahájil v listopadu ´98 místopředseda vlády JUDr. Pavel Rychetský a MUDr. Jiří Jedlička, předseda Čestné rady České lékařské komory, a prasynovec zakladatele Jedličkova ústavu. Na zahájení navázalo první setkání postižených dětí z euroregionu Nisa, bylo připravené ve spolupráci s programem PHARE. Zařízení podpořil v roce 1998 . 1999 a také v roce 2003 Česko-německý fond budoucnosti.

Výtvarné centrum pracovalo od roku 1998 v poloprovozu, protože nebylo úplně vybavené, nebyl zde výtah, chyběla bezbariérová sociální zařízení, ubytování apod. I přesto mělo Centrum již v době poloprovozu konkrétní výsledky: organizovalo výstavy, prezentovalo dětskou tvorbu, částečně probíhaly i výtvarné pobyty.

V roce 1999 a 2000 jsme usilovali o investiční dotaci pro stavbu výtahu, bezbariérovost vnitřních prostor, změnu otopného média, rekonstrukci topení, vody, kanalizace, sociálních zařízení, vnitřní stavební úpravy apod. Rekonstrukce probíhala od listopadu 2001 do července 2002.


V letech 1997 až 2003 se nám podařilo dosáhnout například těchto výsledků
Kontakt
Počet přístupů: 7924147(45858) 2004 - 2023
cs flag
Poslední úpravy: 04.04.2004 13:57